Zvìtit fotografii
Marek Kincl oslavuje gól proti Laziu, který v roce 2003 zajistil Spartì postup ze základní skupiny Ligy mistrù.| foto:Profimedia.cz
V mrazivém prosinci 2003 vstøelil Laziu jeden z nejpamátnìjích gólù èeské pohárové historie.
Tehdy byl Kincl na vrcholu kariéry, dnes je zarostlý a s lehkou nadváhou, ale fotbal hraje poøád.
Trochu jsem se bál, e rozhovor odmítnete, protoe vá zlatý gól z poslední vteøiny je teï vude. Nejste na vzpomínky alergický?
Vùbec. Spí mi teprve teï dochází, co vechno ten gól znamenal. Tehdy byly veliké oslavy, senzaènì jsme se Spartou postoupili do osmifinále Ligy mistrù, hodnì se o tom psalo. Byl jsem chvíli hrdina, ale jinak jsem si øíkal: Za dva tøi roky si nikdo nevzpomene.
Vidíte, vzpomíná se poøád.
Ubìhlo deset let a slavilo se výroèí. Teï na Letnou pøijelo Lazio a vzpomíná se znovu. Teprve poznávám dùleitost toho gólu. Je nesmrtelný a já jsem poctìn.
I televizní táb, který pøipravuje Magazín Ligy mistrù, za vámi nedávno pøijel, e?
Dost jsem se divil. Dìlali rozhovor se mnou a s Karlem Poborským, který na gól centroval. Kdy vidím záznam té chvíle, jak køièím a svlékám si dres, poøád mi naskakuje husí kùe. A teï vzpomínky oívají jetì víc. Sparta mì dokonce pozvala na zájezd do Øíma, co je krásné pøekvapení. Beru s sebou i Marka juniora, aby vidìl, proti jakému klubu jeho táta zail vrchol kariéry. Snad bude mít øeditelka Rakouského gymnázia pochopení, e si pro syna vyprosím dvoudenní volno.
Marek Kincl ze Sparty vítìzný gól proti Laziu také obreèel.
Proè by ne? Vy pøece na Rakouském gymnáziu pracujete.
Nedávno jsem tam nastoupil jako vrátný a zároveò pomáhám správci, s èím je potøeba. Dìti odrùstají, doma jsem se nudil a tahle práce mì baví. A tøeba bych mohl suplovat tìlocvik, kdy bude uèitel nemocný. Trenérskou licenci mám.
Tak jetì chvíli k fotbalu, jestli mùu. Tenkrát jste pro Spartu vystøelil 60 milionù korun, ale na osmifinále s AC Milán u jste nezùstal. Nebylo vám to líto?
V týdnu pøed zápasem s Laziem jsem letìl do Ruska, abych podepsal smlouvu s Petrohradem, take jsem to nemohl brát nijak lítostivì. Naopak jsem byl nadený z toho, èím mì poslední zápas za Spartu obdaroval.
Dokonalé louèení.
Pøál bych to kadému. Skonèil jsem na absolutním a neèekaném vrcholu. Kdy si vzpomenu, jak tøi roky pøede mnou konèil Horst Siegl.
Myslíte, jak pokazil penaltu v Lize mistrù proti Bordeaux?
Letná se mu celou kariéru klanìla, ale odcházel vypískaný. Na mì se èasto pískalo a odcházel jsem jako hrdina. Satisfakce jako hrom.
Jene v Petrohradì vás hned odstavili. Proè to trenér Petrela udìlal?
To bych taky rád vìdìl. e prý potøebuje dùrazného útoèníka, øíkal mi. Bylo mi tøicet a cítil jsem se nabuený. Jene on mì v prvním zápase vystøídal o poloèase a pak u jsem nedostal èuchnout. Dodnes nechápu, proè si mì tam vzal. Mohl jsem sice zùstat a brát krásné peníze, ale chtìl jsem jetì kopat.
Rapid Vídeò vám vechno vynahradil, viïte?
Za to dìkuju dodnes. Tøi úasné roky, fantazie. ivot ve Vídni, relax, skvìlí fanouci, rakouský titul, znovu Liga mistrù.
Na slávu Antonína Panenky jste sice nedosáhl, ale muselo to být krásné.
Neskuteèné! A mimochodem, na Panenku nemá nikdo. Jen co se ve Vídni objeví, je haló. Ale nae parta si taky získala renomé. Devìt let se nevyhrál titul, a za nás. Dodnes nás Rapid zve na své zápasy.
Vy poøád kopete, i kdy jen amatérskou 1. A tøídu ve Zbuzanech. Nechybí vám velká scéna?
Je mi tøiaètyøicet, neiju ve snách. Take nechybí! Baví mì fotbal, který hraju. Vlastnì jsem vdìèný, e jetì vùbec mùu hrát. Pøed tøemi lety jsem byl na operaci s plotýnkami, protoe záda u tu moji váhu neunesla. Nevìdìl jsem, co to se mnou udìlá.
Nechci být nezdvoøilý, ale mìl jste hodnì pøes metrák?
Pìtadevadesát kilo jsem mìl u v Rapidu, kdy jsme kopali Ligu mistrù. Se stovkou jsem dohrával ligu za støíkovskou Bohemku. Pak to lo jetì trochu nahoru. Nejsem zrovna ten typ, který mùe jíst co*koli a nepøibírá. Musím se pravidelnì udrovat.
Zkouel jste nehrát?
Zkouel, jene za dvì nedìle u jsem mìl zase roupy: Sakra, kam bych si el kopnout? Den po zápase se mi sice blbì vstává, ale potøebuju to.
Dokdy?
Asi poèkám, a skonèí Jarda Jágr, který je o rok starí ne já.
Útoèníci se s pøibývajícími lety spí zatahují do obrany, ale vás tohle míjí. Proè?
Kdy si pøedstavím, e bych ty mladé gepardy mìl honit, tak jsem zpocený u teï. Kadý soupeø má vpøedu bìhavé kluky, na to já nemám. I kdy je pravda, e kdysi ve Spartì jsem jednou stopera hrál. Sice z nouze a na pár minut, ale patnì to nedopadlo. Gól jsme s Brnem nedostali.
Nìjak jsme zamluvili to Lazio, Marku. Vìøíte, e by Sparta mohla vyhrát znovu a pøipravit si slunou anci do odvety?
Pokud zopakuje výkon s Krasnodarem, který mì velmi mile pøekvapil, tak urèitì vìøím. Za naí éry bylo Lazio nabité: Peruzzi, Stam, Albertini, Stankoviè... Co jméno, to hvìzda. Souèasný tým tak silný není, navíc má výsledkovou krizi, ale poøád bych si nedovolil tvrdit, e je to padesát na padesát. Doufám, e Sparta zase pøekvapí.